| | Finance |
| Byznys zprvy | Lidovky.cz - aktuln zprvy | | Aktuln zprvy z byznysu. Kad den nov zprvy o hlavnch ekonomickch udlostech a osobnch financch. Lidovky.cz - aktuln zprvy z byznysu |  | - MMF ocenil eskou ekonomiku, m dobr postaven
esk ekonomika je v souasn globln ekonomick nejistot v dobrm postaven a podporuje ji uvliv rozpotov a pimen mnov politika. Uvedl to v ronm hodnocen esk ekonomiky Mezinrodn mnov fond. Doporuil ale bedliv sledovat ekonomick rst a urychlit strukturln reformy na jeho podporu. - Facebookov milioni u nakupuj luxusn auta a draze vee
Nejvt svtov sociln s Facebook sice na burzu vstupuje teprve dnes, oblast americkho Silicon Valley na zpadnm pobe ale u zav vlnu vdaj zamstnanc firmy, z nich se dnes mnoho stane milioni. - Moody's snila rating nejvt bance v eurozn
Mezinrodn ratingov agentura Moody's snila hodnocen dlouhodob vrov a depozitn spolehlivosti 16 panlskch bank vetn Banco Santander, kter je nejvt v eurozn. Zdvodnila to podle agentury Reuters tm, e se oslabila schopnost panlsk vldy pomhat nkterm bankm. - Przkum: Vtina ech nepotebuje finannho poradce
Vtina obyvatel esk republiky tvrd, e nepotebuje finannho poradce pi zen osobnch financ. V souvislosti s ekonomickou kriz ale ti ze ty ech ct vt potebu zabvat se zenm svch osobnch financ. - Polovina senior v esku nedoshne na prmrn dchod
Na prmrn dchod nedoshne v esku polovina senior. Letos na konci prvnho tvrtlet inila 10 740 korun. Podl lid, kte maj ni ne prmrn dchod, se v poslednch letech zvil. Ped pti lety pobraly nadprmrnou penzi vc ne tyi ptiny dchodc a dchodky. - Facebook nabz akcie, historicky nejvce v den jejich pisu
Americk spolenosti Facebook nabdne akcie firmy pi vstupu na burzu za 38 dolar za kus. Hodnota spolenosti, kter vlastn stejnojmennou sociln s, tak peshne 100 miliard dolar (tm dva biliony korun). To je vbec nejvc v historii americkch firem v den pisu akci. - USA uvalily na nsk dovozy solrnch panel vysok cla
Spojen stty uvalily na dovoz solrnch panel z ny relativn vysok antidumpingov cla. Americk ministerstvo obchodu dosplo k zvru, e nt vrobci prodvali sv produkty na americkm trhu "nelegln" pod trn cenou, ekl agentue Reuters informovan zdroj. - Rusku opt hroz nedostatek benzinu, kvli peprav
Rusku, kter je nevtm svtovm producentem ropy, v dsledku vldnch zsah opt hroz nedostatek benzinu a dalch ropnch paliv. Rusk ady omezily monost pepravy ropy po eleznici, co nut nkter rafinerie k vraznmu snen produkce, ekly zdroje z ropnho odvtv a z trhu. - Den daov svobody letos pijde dv, u 9. ervna
Den daov svobody pipad letos podle vpot Liberlnho institutu na 9. ervna. ei tak letos budou na stt pracovat 160 dn, co je o pt dn mn ne loni. - ekov: Nechceme se obtovat za zchranu eura, to a radji skon
A 54 procent ek je pipraveno se smit se ztrtou eura, pokud by vynaloen obti za jeho udren mly pekroit "nosnou mez". Pouze tetina jich chce evropskou mnu pro ecko zachrnit za kadou cenu a sedm procent se j chce okamit vzdt. - Potravinov nhraky jsou bnou zleitost, statistiky neexistuj
Potravinov nhraky, kter jsou levnj ne klasick potraviny, si u vydobyly stl msto na pultech eskch obchod a v nkterch kategorich potravin tvo a desetinu tuzemsk produkce. - Banku zesttnili. A panl pr masivn vybraj vklady
Klienti panlskho finannho stavu Bankia vybrali jen za posledn tden vklady za vce ne miliardu eur (asi 26 miliard K). Napsal to list El Mundo. - Kanclka Merkelov i nmet ministi si polep. Zvili si platy
Nmeck vlda schvlila prvn zven plat len kabinetu po 12 letech. V prmru o 5,7 procenta vce dostanou postupn ve tech krocch do srpna 2013 pidno kanclka, ministi a sttn tajemnci. Kanclka Angela Merkelov by pak mla brt msn tm 17.100 eur, tedy zhruba 438.000 korun. - KOP: Recese se prohloubila, nikde to nen vidt
Statistick ad v ter zveejnil sla o hrubm domcm produktu za prvn tvrtlet letonho roku. Ekonomov vetn ns oekvali, e se domc ekonomika dostane z mrn recese, nicmn zveejnn data velmi pekvapila. - ekov ze strachu masivn vybraj penze z bank
Tempo odlivu vklad z eckch bank zrychluje. Upozornil na to editel stavu pro mezinrodn finance Charles Dallara. Situaci podle nj me zklidnit nov eck vlda, pokud ujist, e je v jejm zjmu udret ecko v eurozn. IIF za mezinrodn banky nedvno dojednala masivn restrukturalizaci eckho dluhu, dky emu se ecko prozatm vyhnulo sttnmu bankrotu. - Podnikatel se chytaj Rathovy kauzy a chtj na n vydlat
Veejnost oste sledovan ppad stedoeskho hejtmana Davida Ratha, kterho policie obvinila z pijet platku, se u sna komern i alespo pi komunikaci se zkaznky vyut prvn firmy. - Oprava D1 se posune, do tendru se me pihlsit vce firem
editelstv silnic a dlnic (SD) o msc prodlouilo termn pro podn pihlek do tendr na opravu dlnice D1. Nov se adatel mohou hlsit do 12. ervna, vyplv z vstnku veejnch zakzek. Rekonstrukce dlnice D1 je zakzkou za tm 4,4 miliardy korun. - S traktory vyjedou zemdlci na 200 silnic. Kvli zelen naft
Protestn jzdy v regionech kvli chystanmu zruen takzvan zelen nafty a zaveden spotebn dan na vno se 23. kvtna dopoledne zastn zhruba 1500 stroj, kter vyjedou asi na 200 tras v regionech. - Loni odhalila inspekce nebezpenou zmrzlinu. Letos byla na pultech zas
Obchodn etzec Tesco mus ze svch prodejen sthnout pes 18.000 balen zmrzliny. Nadila mu to Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce (SZPI). Zmrzlina je toti velmi nebezpen pro alergiky. Analza prokzala ptomnost arad v mnostv 252 mg/kg, co je desetinsobn pekroen limitu. - stavn soud: Obchodnci se solrn energi mus dl platit da
Zdann fotovoltaiky zstv v platnosti. stavn soud (S) dnes zamtl nvrh skupiny sentor na zruen spornch paragraf. Zdann kritizovali solrn investoi, kte kvli zkonnm zmnm pili o znan zisky. Penze chtj od sttu zskat zpt, opakovan kvli tomu hrozili arbitremi a alobami na ochranu investic. - Obnoviteln zdroje poenou cenu elektiny nahoru, tvrd editel EZ
Platby spotebitel za elektinu bude v ptch letech nejvce zvyovat podpora obnovitelnch zdroj energie. ekl to generln editel energetick spolenosti EZ Daniel Bene. Obnoviteln zdroje letos stoj obany vce ne 38 miliard K. Necelou tetinu z toho hrad stt, ale v dalch letech ji zejm vechnu finann zt ponesou v cench elektiny spotebitel. - Japonce stra hork lto bez jadern energie
Japont vrobci se obvaj nedostatench dodvek a vpadk energie, kter by jejich podnikn v jakmkoli oboru, od vroby zmrzliny a po tuky, bhem dlouhho lta mohly pokodit. Energie me bt nedostatek, protoe zem pln odstavila vechny jadern reaktory, napsala agentura AFP. - KORB: Investoi sleduj panlsk bondy
Aktuln dn na akciovch trzch pin ztrtov vvoj, kter od letonch maxim znamen pokles v rovni 5 procent v USA, 10 procent v Evrop a vce ne 12 procent na domcm trhu. - fka MMF: Musme se pipravit na odchod ecka z eurozny
Podle fky Mezinrodnho mnovho fondu Christine Lagardeov je nyn dleit technicky se pipravit na monost odchodu ecka z eurozny. Ten bude "hodn chaotick", ekla Lagardeov v televizi France 24. - Maarsko pro turisty zlevnilo. Nejdra je Britnie
et turist si dky vvoji kurzu koruny nejvce polep v Maarsku. Prv tady toti kupn sla ech stoupla o desetinu a turista si tak pod za 1000 korun zbo v pepotu za 1180 korun. Nejlevnji je v Bulharsku, nejdr ve Velk Britnii. - Novm fem BESIP je Roman Budsk
Novm fem sttn organizace zabvajc se bezpenost silninho provozu BESIP se stal editel Nadace BESIP Roman Budsk. Do funkce ho jmenoval ministr dopravy Pavel Dobe. - Problmov potraviny v esku nejsou, ujiuj Polci
Polci konen echy informovali o problmovch potravinch, kter se objevily na tamnm trhu a u nich je mon, e se mohly dostat i k nm. lo pr o cukrovinky, chlb a peivo. Polsko ale ujiuje, e se vrobky rychl spoteby na esk trh nedostaly, nebo u byly spotebovny, ekl ministr zemdlstv Petr Bendl. - Kalousek: Nejlepm eenm by byl odchod ecka z eurozny
esk ministr financ Miroslav Kalousek se domnv, e nejlepm eenm souasnch problm ecka by byl odchod z eurozny. Ministr po jednn s unijnmi kolegy v Bruselu zdraznil, e jde o jeho osobn nzor. Podotkl tak, e nikdo neum odpovdn ct, jak by ml odchod Atn z eurozny dopady na esko. - Evropt ministi financ se dohodli, jak navit rezervy bank
Ministi financ lenskch zem Evropsk unie se v Bruselu dohodli na pravidlech kapitlov pimenosti. Evropsk banky by na jejich zklad mly poslit kapitlov rezervy. Dohoda mezi stty Unie by mla umonit to, aby normy zaaly platit od ptho roku. Nyn o tom budou jednat zem s europoslanci. - esk ekonomika je v hlub recesi, ne se ekalo
esk ekonomika se oproti oekvn analytik v prvnm tvrtlet roku propadla do hlub recese a jej vvoj byl druh nejhor mezi 19 stty Unie. Hrub domc produkt podle pedbnch daj eskho statistickho adu klesl meziron i mezitvrtletn o jedno procento.
|
|
|
Ekonomika Finance 
